Závislost na IT technologiích lze léčit – V. část

Jde o to, držet věci, které mají sloužit člověku (jak již jsem zmínila) v jejich funkční podobě a významu.  Mít jasně stanovenou relaci: mezi sebou a PC a mobilem v jejich účelném používání, v němž by neměly nahradit pro nás jiné důležité aktivity a potřeby.  Závislé on-line chování má své stereotypní reakce, automatismy, které postupem času nabírají určitou frekvenci již od samotného rána, a mohou trvat po celý den a každý den. Je důležité se takovému stavu naučit předejít. Rozpoznání a prevence závislosti na PC, mobilu ...  vychází analogicky z metodiky podobné vůči všem závislostem.  A je třeba postupně zvědomit to, co v konkrétním individuálním životním příběhu onomu člověku specificky nahrazují, čím mu ochuzují a deptají život, tj. jakými mechanismy ho postupně dostávají do bezmoci. Jde o celkové přijetí absurdity svého počínání v konfrontaci s tím, co je možné realizovat v procesu abstinování místo toho. Učit se objevovat nové alternativy nevirtuálních interakcí, definovat platformu seberealizace a způsobů trávení času, čerpat informovanost z jiných (tradičních) zdrojů. Prohlubovat bezprostřední vnímání a autentické prožívání sebe sama jako významového strukturálního prvku určitého prostředí a životního kontextu. Zároveň ovšem platí, že rozhodně nelze realizovat vyšší kvalitu života od absence progresivních technologických nástrojů/přístrojů, které dokumentují evoluční vývoj společnosti a lidstva. Spíše tedy jde o včasné rozpoznání vlastní neschopnosti se současnými technologiemi odpovídajícím způsobem zacházet, tj. začlenit je efektivně do našeho života. To se týká případně i komplexnější úpravy a přehodnocení individuálních i skupinových priorit. Boj se závislostí je vždy zdlouhavý, vyžaduje trpělivost, pozitivní zacílení, vlastní zájem, podporu okolí a spolupráci s psychoterapeutem.

 DK-10/17